ქიმიის ტერმინთა განმარტებითი ლექსიკონი

 

radiolysis რადიოლიზი
The cleavage of one or several bonds resulting from exposure to high-energy radiation. The term is also often used loosely to specify the method of irradiation ("pulse radiolysis") used in any radiochemical reaction, not necessarily one involving bond cleavage. ერთი ან რამდენიმე ბმის გაწყვეტა მაღალი ენერგიის გამოსხივების ზემოქმედებით. ტერმინი ხშირად ფართო გაგებით გამოიყენება დასხივების მეთოდის დასაზუსტებლად („იმპულსური რადიოლიზი“) ნებისმიერი რადიოქიმიური რეაქციისათვის, რომლის შედეგიც არ არის აუცილებელად ბმის გაწყვეტა.
Source | წყარო:
  1. PAC, 1994, 66, 1077 (Glossary of terms used in physical organic chemistry (IUPAC Recommendations 1994)) on page 1156
  2. PAC, 1994, 66, 2513 (Nomenclature for radioanalytical chemistry (IUPAC Recommendations 1994)) on page 2524