ქიმიის ტერმინთა განმარტებითი ლექსიკონი

 

electrophilicity ელექტროფილურობა
1. The property of being electrophilic (see electrophile). 2. The relative reactivity of an electrophilic reagent. (It is also sometimes referred to as "electrophilic power".) Qualitatively, the concept is related to Lewis acidity. However, whereas Lewis acidity is measured by relative equilibrium constants, electrophilicity is measured by relative rate constants for reactions of different electrophilic reagents towards a common substrate (usually involving attack at a carbon atom). 1. თვისება, რომელიც ნაწილაკს ხდის ელექტროფილურს (იხ. ელექტროფილი). 2. ელექტროფილური რეაგენტის ფარდობითი რეაქციისუნარიანობა (ზოგჯერ, გამოიყენება ტერმინი "ელექტროფილური ძალა". თვისობრივად, კონცეფცია უკავშირდება ლუისის მჟავიანობას. თუმცა, ასეთ შემთხვევაში ლუისის მჟავიანობა იზომება წონასწორობის ფარდობითი მუდმივებით, ხოლო ელექტროფილურობა - სიჩქარის ფარდობითი მუდმივებით სხვადასხვა ელექტროფილური რეაგენტების რეაქციებისთვის საერთო სუბსტრატის მიმართ (როგორც წესი, ნახშირბადის ატომზე შეტევისას)).
See also: nucleophilicity
Source | წყარო:

PAC, 1994, 66, 1077 (Glossary of terms used in physical organic chemistry (IUPAC Recommendations 1994)) on page 1111